Logopedická péče v naší MŠ

Vývoj řeči nelze odlišit od vývoje ostatních schopností člověka. Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli.

Předřečové období

Prvním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity.

Koncem šestého týdne si dítě, které je v teple, suchu a nemá hlad, začíná broukat. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Už zde se začíná projevovat snaha dítěte komunikovat. Tuto jeho chuť a snahu komunikovat bychom měli co nejvíce udržovat a podporovat.

Vlastní vývoj řeči

První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, tata, baba,...). Dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Dítě má být za mluvní výkon vždy chváleno a povzbuzováno.

Rozvoj slovní zásoby

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.

Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.

Mezi třetím a čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ". V tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.

Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku:

Stručný popis

Věk

Rozvoj slovní zásoby

Vývoj výslovnosti

do 1 roku

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.

M B P
A E I O U
D T N J

do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

K G H CH V F
OU AU

do 3,5 let

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let

Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

Zdroj článku: https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost--co-je-to--vyvoj-reci 

 

Logoped provede základní orientační vyšetření sluchu, schopnosti fonematické diferenciace výslovnosti, vyšetření laterality.

Každé dítě je jiné, někdy jsou mezi nimi velké rozdíly i co se týká vývoje řeči. Nemůžeme je vždycky hodnotit podle odborných knih, nebo porovnáváním s dětmi známých apod. Období rozumění řeči nastává kolem 1. roku dítěte. Řeč se zdokonaluje po stránce obsahové i formální (zvukové) a čím dál víc se přibližuje řeči dospělých. Za normálních podmínek má být tento vývoj řeči po stránce formální ukončen kolem 5. roku, nejpozději však do 6. roku, než dítě vstoupí do 1. ročníku ZŠ. Stává se ale, že dítě nezvládne správnou výslovnost všech hlásek před vstupem do školy. Pokud se jedná o lehčí funkční vadu jedné hlásky, bývá náprava snadná. Pokud jde o větší počet nesprávně tvořených hlásek, dětem je většinou odložena školní docházka, pokud ne, mívají ve škole problémy při čtení a psaní i v mluvním projevu.

S dítětem je nutné stále mluvit, každou činnost provázet slovem, i když ta se několikrát opakuje. Čím více má dítě příležitostí dorozumívat se řečí, tím lépe se jeho řeč rozvíjí. A tak přibližně v 18 měsících užívá asi 50 slov, do konce druhého roku slovní zásoba dítěte obsahuje až na 400 výrazů.

Velmi dobrou mluvní průpravou jsou různé dětské říkanky a popěvky. Hlavně se snažíme, aby řeč dětí byla srozumitelná, aby postupně přibývající hlásky zněly správně a čistě přiměřeně věku dítěte. Naučených a opakováním upevňujících zkomolenin se dítě obtížně zbavuje. Snažíme se mluvit s dětmi správně. Vždyť přijmou to, co jim odevzdáme a čemu je naučíme a na tom teprve tvoří dál. Stojí potom hodně práce opravit špatně utvořené hlásky nebo dokonce vlastní řeč dítěte, kterou se není schopno domluvit s okolím.

Jsou děti, které se těší z každé hlásky, kterou se jim podařilo vyslovit správně a některé děti si o nápravu přímo řeknou. Ale stane se, že špatně mluvícímu dítěti opakujeme kousek „jeho řečí“ přednesené říkanky a ono se směje, že tak nemluví, nebo se i urazí a přestane s námi mluvit. Proto je chyba , když se rodiče včas neporadí s dětským lékařem nebo přímo nezajdou za logopedem. Ale v pěti letech dítěte je pozdě. Zvláště když se jedná o větší počet chybně tvořených hlásek.

A najednou se blíží zápis do prvních tříd, někteří rodiče zpozorní: Honem se naučit říkanku, básničku nebo písničku – ale se správnou výslovností! Když se to do zápisu nezvládne, ještě je do začátku školního roku dost času. Ale pozor – pokud se nezačne s nápravou vadné výslovnosti hned a opravdu poctivě, dítě to před nástupem do školy nestihne. Dospělý člověk, který nikdy neměl problémy s artikulací a s podobnými problémy se nesetkal ani u svých dětí, si neuvědomuje, jak složité jsou pohyby mluvidel při řeči a co všechno musí dítě sluchem postřehnout a naučit se.

Pro představu jsem vybrala jen část slova, je to shluk souhlásek „str“ , který se objevuje ve slovech strop, strouha apod. Jak asi pracují mluvidla při vyslovení hlásek, si popíšeme. Při počátečním „s“ se jazyk opře o dolní zuby a vytvoří v podélné ose malinkou úžinu, kudy uniká výdechový proud. Ten naráží na ostří řezáků a vyvolá ostrý šum. Pak se jazyk musí zdvihnout, okraji podkovovitě přilnout k horním dásním a vytvořit „t“. Pro artikulaci „r“ se hrot jazyka uvolní a v několika setinách vteřiny jednou až dvakrát kmitne za současného znění hlasu vytvořeného kmitáním hlasivek. Nato se ústa víc otevřou, rty se zaokrouhlí, jazyk se stáhne dozadu a připraví se na vyslovení samohlásky.

Tento zjednodušený popis práce mluvidel ukazuje, jak je výkon mluvy složitý a co to dá špatně mluvícímu dítěti práce, když chce správně naučené hlásky zařadit do běžné mluvy. Proto mu bude nějakou dobu trvat, než zvládne článkování všech hlásek v hláskových řadách. Za jak dlouho se mu to podaří, záleží na jeho osobních vlastnostech, na jeho sluchové vnímavosti a motorické obratnosti.

Zdroj: www.aktivnirodina.cz

 

Patlavost je vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka a je funkční poruchou v předškolním věku. Vývoj výslovnosti u dítěte je závislý na jazykových vrozených schopnostech, na řečovém a sociálním prostředí a také na motorické úrovni mluvidel. Důležité je respektování fyziologického vývoje artikulace dítěte a nepožadovat po dítěti výkony, pro které ještě není zralé.

Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte:

Stručný popis

Věk

Rozvoj slovní zásoby

Vývoj výslovnosti

do 1 roku

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.

M B P
A E I O U
D T N J

do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

K G H CH V F
OU AU

do 3,5 let

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let

Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

Dle této tabulky je možno odhadnout vhodný věk dítěte pro úpravu patřičné hlásky a tím i vhodnou dobu pro návštěvu logopedické ambulance.

Zdroj článku: https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost--co-je-to--patlavost

 

Správná mluva je vizitkou každého z nás, avšak zkušenosti pedagogů, klinických logopedů varují, že stále více dětí předškolního věku trápí nějaké poruchy výslovnosti. Pokud se porucha podchytí včas a dojde k efektivnímu působení nejen v MŠ, u klinického logopeda, ale především doma, je velké procento úspěšnosti jejího úplného odstranění. Velkou roli ve vývoji řeči hraje zájem a všímavost Vás rodičů. Využijte své role a moci, buďte všímaví, kreativní a nebojte se v případě pochyb se na nás obrátit. Z hlediska vývoje řeči přibližně kolem 7. roku končí to nejvhodnější období, aby se řeč a vůbec komunikace správně rozvinula, dítě se naučilo dobře vyslovovat a řeč i výslovnost se stačila upevnit.

Jak mohu dítěti pomoci

mluvte s dětmi správně, čtěte jim pohádky, vyprávějte si zážitky, vysvětlujte jim obsah shlédnutého filmu, aby mu rozuměly a poznávaly nová slova, buďte trpěliví a vyslechněte vyprávění svého dítěte, dejte mu příležitost mluvit, vyjádřit se…

Nedejte na rady typu (byť od odborníka), že v 5 letech je ještě čas. NENÍ  TO  PRAVDA! (např. tříleté děti již mají hovořit a to přinejmenším v jednoduchých větách).

Procvičujte doma s dětmi to, co vám logoped zaznamená do notýsku.

Dítě má pomůcky potřebné k logopedické práci. K předávání informací mezi učitelkou a rodiči slouží notýsek, který si děti vždy nosí.

Některé zásady pedagogické prevence

  • Nenutit dítě mluvit výzvami typu: Řekni! Zopakuj!
  • Nezesměšňovat dítě opakováním jeho chyb­ných výpovědí.
  • Netrestat, nekritizovat a neupozorňovat dítě, že mluví špatně.
  • Neopravovat ho, nevracet se, aby něco vyslovilo, zopakovalo, zodpovědělo správně.
  • Nepřerušovat dítě při mluvení.
  • Nevyčítat dítěti, že málo a špatně mluví.
  • Nenutit dítě mechanicky opakovat předříká­vaná slova bez pochopení jejich obsahu.
  • Nenutit dítě k řečovým projevům před cizími lidmi nebo při veřejném vystoupení, pokud samo nechce.
  • Nevystavovat dítě komunikačním situacím, v nichž by selhalo nebo se cítilo neúspěšné.
  • Nepodceňovat ani nepřeceňovat komuni­kační schopnosti dítěte.
  • Nestresovat dítě nedostatkem času, netrpělivostí.
  • Nezapojovat dítě do činností, které v něm vy­volávají strach a úzkost.
  • Nevyvozovat u dítěte správnou výslov­nost narušené hlásky — to je v kompetenci logopeda.

Zdroj článku: https://skolka-vk.webnode.cz/logopedie/

 

Naším cílem je pro další školní rok 2025/2026 navázat spolupráci s externími odborníky, kteří budou v naší MŠ provádět logopedickou intervenci a prevenci na různých stupních. 

Cílem logopedické intervence v mateřské škole je rozvoj komunikace ve všech jejích podobách s přihlédnutím ke konkrétním potřebám dětí. 

Mateřská škola je celkově vhodným prostředím pro rozvoj řeči. Dítě se učí komunikovat s cizími lidmi, vrstevníky a navazuje tak nové kontakty, učí se řešit nové situace.

V příštím školním roce chceme dětem poskytovat rozvoj komunikačních dovedností zahrnující péči jak skupinovou, tak individuální s využitím různých metodik.  

V současné chvíli v naší MŠ působí 1 logopedická asistentka Mgr. Petra Kubálková, která metodicky povede paní učitelky v oblasti primární prevence.

1. Skupinová intervence pro děti – probíhá průběžně na třídách

Kolektivní intervence dětem hravou a zábavnou formou umožňuje překonávat jejich řečové obtíže, rozvíjet jejich schopnosti a celou jejich osobnost. Je vykonávána denně a prolíná celým výchovně-vzdělávacím procesem. K obohacení a zpestření logopedické intervence využíváme mnoho speciálních učebních pomůcek.

V rámci kolektivní činnosti aktivita rozvíjí:

  • zrakovou a sluchovou percepci, paměť a diferenciaci
  • prostorovou a časoprostorovou orientaci
  • rytmické cítění, rytmizaci pohybového i mluvního projevu
  • hygienu mluvidel
  • sociální dovednosti
  • slovní zásobu

Dovednosti jsou procvičovány formou nejrůznějších didaktických her a cvičení ve skupině dětí v rámci třídy.

Logopedická prevence však nenahrazuje péči klinického logopeda, který s dítětem individuálně vyvozuje hlásky.

2. Individuální intervence pro děti

V jednotlivých třídách budou probíhat logopedická orientační vyšetření (depistáž) řeči dítěte (od 4 let), která nám poskytnou vstupní informace o potřebnosti každého z dětí.  

V případě, že vyhodnotíme, že vaše dítě potřebuje navštívit klinického logopeda, budeme vás o tom informovat.

Sami si musíte zajistit návštěvu klinického logopeda a dále pravidelnou docházku k logopedické asistentce.

Co mohou udělat rodiče

Rodiče často vyčkávají, až jejich dítě dosáhne předškolního věku. Na nápravu vad je v 5 letech již dost pozdě a korekce hlásek je velmi ztížená špatnou fixací. Většina rodičů nechává tuto skutečnost na poslední chvíli, zejména před nebo i po zápisu dětí do 1. tříd, kdy se plní logopedická pracoviště, a to i ta soukromá, kde je tato péče zpoplatněná.

Apelujeme na rodiče, aby nenechávali mluvní vývoj svých dětí na poslední chvíli!

Jak se tedy „učit mluvit“?

Je dobré vymezit si každý den čas, kdy se budeme dítěti aktivně věnovat. Nemusí to být dlouhý časový úsek, lepší je činnost rozdělit do několika kratších bloků (po pěti, deseti minutách).

Velmi důležitá je komunikace očí, oční kontakt – sedněme si do úrovně dítěte, nedívejme se na něj shora.

Odstraňme všechno, co nás může v době učení (práce, komunikace, hry) rušit. Je důležité vypnout televizi, rádio, dát z dosahu ostatní hračky, používejte pouze pomůcky určené ke konkrétní činnosti.

Pokud je dítě unavené nebo ho učení nebaví, přestaňme. Je lepší vyčkat, až se dítě bude opět soustředit na práci.

 

Abychom nepředkládali rodičům jen teorii, nabízíme několik námětů pro motoriku mluvidel:

  • Pohyb jazyka dopředu a dozadu – čertík.
  • Pohyb jazyka z pravého koutku do levého a zpět – sekačka, ještěrka mává ocáskem.
  • Pohyb jazyka nahoru a dolů –olíznout si špičku nosu, bradu, olíznout si horní ret , dolní ret – mlsná kočička.
  • Pohyb jazyka do kruhu – čistíme si jazýčkem zoubky.
  • Pohyb rtů – našpulit rty – dáváme pusinku, foukáme , pískáme , olizujeme si prst od medu…
  • Pohyb rtů – úsměv a zamračení.
  • Jazyk se stočí špičkou nahoru a dozadu po patře a rychle se natáhne – zvuk připomíná klapání koňských kopyt.
  • Uvolnit rty a brnkat prstem o dolní ret / brm ,brm …. /.
  • Kloktání vody – procvičuje patrohltanový uzávěr.
  • Nafukování obou tváří a pak prsty „propíchnout „  - balónek praskl.
  • Jazykem vydouvat levou a pravou tvář zevnitř – hrajeme pink – ponk.
  • Vibrace volných, k sobě přiložených rtů při výdechu – jak frká koník.
  • Nafouknout obě tváře a pouštět vzduch po troškách ven  -mašinka se rozjíždí.
  • Držet horní zuby proti dolnímu rtu – fíííííí – vítr fouká.
  • Rozechvívat rty pohybem rtů – startování motorky.
  • Objíždět zoubkama jazyk při zavřených ústech – čistíme si zoubky.
  • Šššššššššššššššš  - jede vláček.
  • Čičí , čičí , čičí , čičí ,  - voláme na kočičku.
  • Bzz , bzz , bzz , bzz,  - bzučíme jako moucha.
  • S s s s s s s s s s s s s s -    syčení hada  ……….    a  mnoho dalších.
  • Ch ch ch ch ch ch -  dýcháme si na ruce,které zebou  …..

Mluvit není jen vyslovovat

Vytváření jednotlivých hlásek, zejména těch artikulačně náročnějších, trvá určitou dobu. Proto nepřesná nebo odchylná  výslovnost je jev pouze přechodný – vývojový. Tento jev se v průběhu dalšího vývoje, rozvojem motoriky mluvidel a sluchové diferenciace, ve většině případů upraví.  Mateřská škola je ideální prostředí pro rozvíjení dětské řeči.  Paní učitelky mají široké možnosti věnovat se cíleně a opakovaně rozvoji smyslového vnímání a obratnosti mluvidel, nácviku hospodaření s dechem, rozvoji fonematického sluchu, rozvíjení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností, což mohou provádět během celého dne formou hry.

K logopedické prevenci patří rozvoj jemné a hrubé motoriky, pracovní, hudební a výtvarné činnosti. Smyslem logopedické prevence je pak  předcházení vadám v jejich celé šíři. Výchovně-vzdělávací program v MŠ podporuje všestranný harmonický vývoj dítěte a s tím i rozvoj všech řečových rovin. Mnohé děti se „rozmluví„ až po nástupu do mateřské školy.

Důležitý je mluvní vzor učitelky – je to jeden ze základních kamenů prevence a citlivé opravování dysgramatismů. Když 4leté dítě řekne: „Já jsem to vezmul“, učitelka mu odpoví: „Ano, ty sis to vzal". Neměli bychom říkat dítěti, že je to špatně, ale sami zopakujeme správnou gramatickou stavbu věty. U 3–4letých dětí je používání nesprávných tvarů ještě v normě, ale v 6ti letech už ne.

Je  velmi zarážející, že mnohým rodičům  nevadí špatná výslovnost dětí. Dítko je v předškolním věku, chystá se k zápisu do školy a rodiče nechtějí slyšet, že dítě tvoří hlásku „ r „ měkkým patrem – ráčkuje. Náprava je v tomto věku a po zafixování nesprávné výslovnosti velmi složitá a zdlouhavá.

Logopedického nácviku se zúčastňují i rodiče dětí  a mohou tak daleko lépe s dětmi procvičovat doma. Bohužel, takových rodičů je velmi málo, spíše se setkáváme s tím, že  se dítěti doma po této stránce nikdo nevěnuje. Dítě řekne pravdu a ani nemusí, logopedka ihned pozná, zda mu byla doma věnována péče. Přitom to není nic složitého – obvykle stačí s dítětem procvičovat 5 minut  denně  či obden – podle zápisu v deníčku nebo sešítku.

Často  slyšíme na adresu některých logopedických pracovnic, že byly takové a onaké, že jejich dítko nic nenaučily. Logoped není od toho, aby naučil dítě správně vyslovovat.  Poradí, předvede, usměrní a pomůže, zbytek je záležitost rodičů.

Kdysi nám jedna maminka řekla, že na  logopedické nápravě řeči učili jejich chlapce jen samé blbosti: hýbání jazýčkem, grimasy, úsměvy, mračení, olizování …a že je tam zbytečné chodit. Omyl! I tohle je součást logopedické práce. 

Do pátého (s tolerancí do sedmého) roku dítěte jsou chyby ve výslovnosti chápány jako fyziologický jev - POSOUZENÍ JE VŠAK INDIVIDUÁLNÍ, PODLE ROZSAHU CHYB A ZPŮSOBU TVOŘENÍ HLÁSEK. Přesto, že je vývoj výslovnosti individuální a variabilní platí pro její osvojování jisté zákonitosti:

  1. samohlásky, dvojhlásky
  2. P, B, M, T, D, N, K, G, CH, J, F, V do 3. roku
  3. L, Ť, Ď, Ň, začíná vývoj Č, Š, Ž do 4. roku s tolerancí do 5. roku
  4. C, S, Z, R, Ř do 5. roku s tolerancí do 7. roku 

Náprava vad řeči po 7. roce se stává delší a náročnější!

Autorka článku Bc. Radka Zadrabajová

Zdroj článku: https://skolka-vk.webnode.cz/logopedie/